"Život je hrob, tak začni kopat"




Bolest a žal všedních dní

30. března 2015 v 0:44 | Ta mrtvá |  Básně
Bolest a žal všedních dní
Samota srdce tíží.....
Na hřbitově je aspon klid
a ticho...
Kolem jen chlad a tma
Nic už nevnímám a vše
je mi už jedno....
Růže krvácí jako mé na kusy rozervané
srdce....
Svět kolem mne se mi ztrácí...
Ani nevím kde jsem a proč tu jsem
co tu dělám....
Jak jsem se tu ocitla....
Jsem jako vězen v poutech
V začarovaném kruhu
bloudím tam a zpět...
Ztracena v bolesti a neutichajícím žalu
Hřbitovní svíce zapaluji...
A do hlubin moře se vrhám...
Nic už mi tu nezbylo....
To se mi, ale sní...
Už konec můj se blíží...
cítím to...
Srdce pukne mi, jsem tak sama...
Z kostela motlitební písně znějí což to když je mše
Jen ty ztracené duše co se marně modlí k Bohu
vidím, slyším....
Svět z nás zvací...
Stojím a čas mi proudí mezi prsty..
Nic nejde vrátit zpět...
Když i pana Marie nade mnou a mou láskou
pláče...
Jsem jako ježek v kleci..
Kterého nikdo nedokázal vytáhnout
Jetli vůbec někdo chtěl?
Ležím zavalena pod hromadou valu...
Jen tebe lásko miluji
Chci zemřít, už umírám?
Usínám se slzami na víčkách,
oči pomalinku zavírám....
Jsem jen prach, vzduch, mlha...
temný hluboký les, nebesa,
jsem jen bezbarvá duha,
moje tělo klesá,
Do podsvětí....
Nedokážu tě přestat milovat,
nejde to,
Jsi tak hluboko v srdci mém,
jako motýl zamotaný v ostnatém drátě.....
Nejde to,
přestat tě milovat,
Nejde to,
tě dostat s těch hlubin,
Nejde to,
ani tě nenávidět.
Ta láska k tobě je ,jako ohen, který mne spaluje na uhel.....
Miluji tě, Miluji tě,
tak velice a hluboce,
že nejde přestat.....
Jsi jako moje osobní droga, moje osobní značka heroinu....

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 31. března 2015 v 22:17 | Reagovat

To je fascinující báseň, jsi skvělá...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama